Ráno se vzbudila koukla se na mobil kolik je hodin,bylo 7.30 .
Podívala se na něj ,podívala se na toho kluka se kterým strávila krásnou noc – koukali se na TV na nějaké DVD , udělali si společně čínu a usnuli v obětí na posteli.
Musela se oblíknout a odejít domů, protože si v půl desátý si pro ní měl přiject matčin přátel (kterého zná už asi tak 7 let) a měli jet na nákup , koupit bundu jí na vánoce .
Když už na sobě měla boty a bundnu tak mu na papírek napsala “Dobré ráno, musela sem už jít , tak si pak ještě zavoláme ju ?“ Dala mu lísteček na hrnek s čokoládou kterej mu ještě stihla udělat , zabouchla dveře , přivolala si výtah a odjela domu .
* * *
Už měli nakoupeno , měli bundu kabelku a peněženku , tak jeli ještě nakoupit do tržnice do samoobsluhy do Písnic.
* * *
Už měli nakoupeno i v Písnici , ona byla unavená tak si sedla do auta připásovala se a usnula , zatím co její strejda(mámin přítel) dával nákup do kufru.
Už vyjížděli z vrat když v tom to do nich napálil náklaďák , ona seděla hned za řidičem ,její mamka na sedadle spolujezdce , ale ona to schytala ze všech nejvíc , ten náklaďák to napálil přímo do ní , ona si dala hlavou o sklo ve dveřích za spolujezdcem to sklo rozbila sou hlavou .
Jejich auto ten náraz odhodil až na druhou stranu vozovky o 180 stupňů.
On jí asi 9krát volal na mobil, ale ona byla v bezvědomí z tý šupy co dostala do hlavy při nárazu kamionem, matčin přítel byl jaksi v polo vědomí ale nemohl se hýbat, její máma byla také v bezvědomí .
Tu strašnou nehodu viděla jedna maličká holčička ze zahrady jejího domu , ta utíkala co nejrychleji za maminkou aby zavolala sanitku že se stala nehoda , ta jí uposlechla a zavolala sanitku ta přijela do 5 minut .
Přijeli i hasiči aby je vyprostili , a záchranka si je mohla převzít. Zatím co vyprošťovali jejího otce a její mamku , jí začala téct krev z nosu a pusy.
Hned po tom co vyprostili její mamku se pomalu začala probouzet {její máma se začala probouzet} a potichu šeptala dokola Kristen .
Ona tam ležela na zadních sedadlech a krvácela z obličeje. Hasiči se hned vrhli na to aby vyprostili jí protože viděli že už by jí nezbývalo dlouho a už by nebyla mezi námi.
Všichni nakonec zakončili v Motolské nemocnici.
Máma Krtisten už myslela že Kristen zemřela ale ona žila , sice ztratila hodně krve ale žila pořád.
* o několik * týdnů * později
Kristenina máma už se už uzdravila a pustili jí domů a její přítel taky , ale jenom Kristen byla pořád v nemocnici na přístrojích v kómatu .
Ale Martin jí pořád volal nevěděl co se s ní stalo nevěděl co se stalo ten den když u něj přespala .
Tak za dva týdny od té bouračky sebral Martin odvahu a šel za jejíma rodičema jestli náhodu nevědějí co se jí stalo nebo proč mu nebere telefon.
Kristenina máma otevřela dveře:
Martin: Dobrý den.
Máma: Ahoj.
Martin: Nevíte co je s Kristen ?
Máma: Ano vím co s ní je , pojď dál přece nebudeš stát ve dveřích.
Martin šel dál a sedl si do kuchyně ke stolu jak ho pobídla Kristenina máma.
Martin:co je s Kristen ?
Máma: Víš Martine , měli jsme bouračku .
Martin: Překvapený bouračku ? Nestalo se nikomu nic ?
Máma se rozplakalaPlačící a řekla Martinovi co se stalo.
Máma: Víš Kristen je v nemocnici na přístrojích v kómatu.
Martin se taky rozplakal a řekl : Mohl bych se za ní jít podívat prosím ….
Máma : a to víš že ano .
Martin odešel a šel rovnou za Kristen na pokoj , otevřel dveře a úplně ho dojalo jak tam leží bezmocná tichá jako nikdy předtím, sedl si vedle ní chytil jí za ruku a v tu chvíli se rozbrečel , nevěděl co se stalo .
Kristen měla zlomenou pravou nohu a levou ruku sešívanou hlavu a do toho ještě byla v kómatu .
Martina za ní chodil každý den, každý den od rána do doby než jí viděl byl jako tělo bez duše , byl tak prázdnej. Chtěl se už i zabít ale při pomyšlení na to že by se zabil a Kristen by se vzbudila, to neudělal .
Martin byl úplně izolovaný od okolního světu , už týdny byl jako tělo bez duše.
Až jednou přišel Martin zase za Kristen zase si sedl vedle ní a chytil jí za ruku , Kristen pomalu ale jistě zamrkala , pak se na něj podívala a vytryskly jí slzy stekli jí na ruku za kterou jí držel Martin a když viděl slzu za slzou co tekly po té cestičce a podíval se jí do obličeje a když viděl jak se zlehka usmívá , bylo mu hnedka líp než posledně když za ní byl .

Asi tak za hodinu na to co přišel Martin , přišel doktor a chtěl Kristen odpojit přístroje ale nevěděl ještě na 100% jestli by to přežila tak jí řekl ať se rozloučí a že udělá něco co jí může buď nastartovat do nového života nebo jí zabít , ona mu to odkejvala a rozloučila se .
Martin se slzami v očích odešel na chodbu, tam po chvilce přiběhla i mamka Kristen .

* * *

Za půl hodiny vyšel doktor s výrazem tak kameným až to bylo nepříjemný, a řekl “ Už jsem jí odpojil a …. “ Mamka Kristen s vyděšeným výrazem se zeptala “ a ..?“
Doktor řekl “a je všechno v pořádku,už sama dýcháUsmívající se“
Máma si oddechla a ukápli jí slzy štěstí .
Martin to samí.

Kristen se uzdravila a žila dál .

Ale jenom Kristenina síla dokázala to že žije dál .



P.S.: Nikdy se nevzdávej předčasně nikdy nemůžeš vědět kdy se budeš muset bojovat dál ,tak bojuj dál a nevzdávej se !!!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *