Rozhodla jsme se napsat článek na téma týdne protože mám taky noční tvory doma , a nejenom dva, na tohle téma jsem přemýšlela už od pondělí kdy jsem ho viděla a přemýšlela co na to napíšu , taky jsem si řekla že nebudu nic psát že je to ztráta času ale pak sem se rozhodla že napíšu .
Asi jako každej z nás má doma nějakého nočního tvora buď kočku , psa , myši nebo nějakého jiného tvora , já jako malá jsme dělala že mám skřítka co mě budí a skřítka se kterým chodím spát časem jsem na ně zapomínala a jednou jsem na ně zapomněla úplně to až teď zase po čase sem si na ně vzpomněla ale už neříkám dobrou noc skřítkové noci nebo dobré ráno a děkuji že jste mě vzbudili skřítkové rána , jako jsem říkala jako malá .
Každej mě svojí úchylku jako malej buď to byly panenky se kterýma jsme chodili spát nebo autíčka nebo i hloupá gumová kachnička se kterou jsme si hráli ve vaně , tak já měla skřítky který jsme sice neviděla nebo ano ale už si nevzpomínám jak vypadaly a stejně tak moje kamarádka který ještě v první třídě ve škole cucala v noci dudlík .
Co si myslíte taky to byla její úchylka ale jednoho dne jí zmizel( já už dneska vím že jí ho vzala babička) a od té doby spí jako nemluvně i bez dudlíku , nebo mojí sestru která chodila spát s velkým chlupatým psem protože věřila že jednou ožije časem začala zjišťovat že je to jen plyšáka a i když mu dá miliony pusinek tak že neoživne .
Dneska už nejsou mí noční tvorové sice skřítkové a sestřiny ani velekej plyšovej pes ale kočky který si vždycky k jedný z nás jdou v noci lehnout a spějí tam třeba celou noc a potom ráno nám různě olizujou obyčej a okusujou uši nebo prsty ( jak u rukou tak i u nohou) protože nás prostě budějí aby jsme si s nima hráli nebo aby jsme šly do školy nebo práce , jsou to naši takový malí Noční tvorové kteří nás mají rádi a my víme že to myslej v dobrém to jejich noční řádění nebo blbnutí s našema vlasama když je míváme potom ráno zacuchané .
V Nebi teda píšou strašně
[1]: Víš nejde jak píšu ale o to co napíšu .