Předevčírem jsem měla docela dobrou náladu , jela jsme za svojí Sabinkou a užili jsme si to , pak jsme jeli k ní domu tam to bylo všechno ok i když mě napadl šílenej nápad že zavoláme Ondrovi , tak jsme s nim kecali a kecali , pak jsme musela domu a On zase zavolal to jsme zase zajímavě kecali už ani nevim o čem ,pak jsme si psali na fb a já mu napsala jak mě bere , roztrhla se docela zajímavá konverzace , všichni mi říkali že mě bere jako kamarádku ale já blbá jsme si myslela že to jenom skrývá před ostatníma že skrývá city,ještě tu dobu jsem měla zalepený oči ,,Láskou“ nevím co jsem si myslela .
Napsala jsem mu :
Já ,,Hele už mě to nebaví tak se optám rovnou , jak mě bereš? Jenom by mě zajímalo na čem jsem.“
On,,Ale zabije“
Já,,zavole mi “
Zavolal mi bavili jsme, se a on se optal jestli jsme někdy lhala Sabině , nevěděla jsme co myslí tak jsme mu řekla že ne a on se optal a lžeš teď mě ? Já mu napsala že ne . Nevěděla jsem co myslí tak jsem takhle odpověděla , on že jsme lhala Sabině že jsem jí napsala že jsme si dali pusu , tak jsme povzdechla a nadechla se snažila jsme se uklidnit ale bejt silná , tak jsme mu řekla že jsem třeba chtěla aby se to stalo a pevně v to doufala . Už přesně nevím o čem jsme se dál bavili ale další část si pamatuju.
Pamatuju si tu část kdy jsem se ho optala jak mě teda bere a on mi řekl že mě to asi zabije a snažil se to okecávat ale já chtěla slyšet pravdu , tak mi dal další otázku jak bereš Sabinu , odpověděla jsem+ jako nejlepší kamarádku , a on odpověděl že on mě bere jako kámošku za třídy , dál už nevim jenom si pamatuju jak mi stekly po tváři slzy a on řekl ať nebrečím , já na něj že nebrečím ale to jsme mu lhala že jo neuvědomovala jsem si to ale lhala,pak mi ještě řikal něco jako že budu brečet dobrou půl hodinu a já že ne že brečet nebudu ale do toho telefon už jsem brečela jenom jsem se snažila to nějak zakrejt , ano jsme lhářka , nevím co jsme si myslela ale asi to že když budu zapírat a zapírat tak to bude fajnový nebo co ale snažila jsem se bejt silná .
Po pár minutách volání jsme se smáli teda nevím čemu ale nějak jsme se něčemu smáli i když u mě to sice nebyl tak úplně přirozený smích ale trošku vynucený tak jsme byla ráda že ho slyšim .
Ten telefonát mi otevřel oči a uvědomila jsme si co vlastně chci .
Stáčej mi přátele , bez kluka se rok obejdu , mít jednoho kluka za rok není tak špatný a já jsem si tenhle rok už vyčerpala limit měla jsem dva takže mi nebude vadit bejt další rok bez kluka ale nevím jak to budu psychicky zvládat ,ale já se s tím nějak porvu . Měla bych no .
Po tom telefonátu jsem se klepala jako by mi byla zima klepala jsem se jako bych měla zimnici nebo bůh ví co , neklepala jsme se úmyslně klepala jsme se nevím proč ale klepala jsme se už od tý doby kdy mi řekl jak mě bere od tý doby.
Sedla jsem si na postel když jsem s nim volala ale když ten telefonát skončil tak jsem se nějak dostala na zem , tam jsme se opřela o zeď přitiskla kolena na hrudník a do toho jsem se klepala samovolně, byla jsem tak asi hodinu .
Byla jsem nejvíc v prdeli , do toho jsem cejtila jak jsme se se Sabinou pohádala nebo pohádám , měla jsme sto chutí zajít do kuchyně pro nůž a na ruku si vyříznout nějaké ornament třeba ourobora nebo ležatou osmičku co vyznačuje nekonečno , ale vzpomněla jsem si na Ondru jak mi ještě řekl že kdybych se řezala nebo kdyby to zjistil nebo viděl tak by se se mnou nebavil to říkal ale nejspíš v jinym slovosledu , Sabinka by se se mnou taky kvůli tomu pohádala a bylo by všechno v prdeli a já bych se mohla fakt zabít tak jak říkal ale co by dělala mamka , brácha babička a všichni moji příbuzný co mě mají rádi , radši jsem toho nechala toho přemejšlení nad tímhle a věnovala se tomu abych se uklidnila a mohla si jít lehnout ale stejně to nešlo v hlavě mi hučeli jeho slova hlavně to o tom lhaní, teď jsem si vzpomněla jak mi něco řekl a já na něj že to stejně nemusíme řešit že se zase uzavřu do sebe a budu mít na hlavě sluchátka , a on že to ne , nevím jestli to takhle bylo úplně ně do slova ale řekla bych že jsem něco vytěsnila a nepamamtuju si to ale nějaký jeho slova mi znej v hlavě pořád .
Někteří z nás to nějak a někteří moc dobře , slyšej něco strašného tak si z toho vezmou jenom něco a zbytek zapomenou ale někdy když to potřebujeme tak nám to nejde a máme z toho zbytečný deprese a máme pocit že nikoho na světě nezajímáme a že všichni dělají jako by jsme neexistovali.
Tak asi tak jsme se cítila ráno v šest když jsme jela za babičkou abusem , pořád mi v hlavě zněl jeho hlas a ty slova ,brečela jsem ale pak mě to nějak přešlo a nahodila jsme smile face aby nikdo nevěděl co se ve mě děje ale po chvilce jsme na to u babičky zapomněla a dělala že jsem happy pořád ale jakmile jsme nastoupla do busu na cestě zpátky tak to bylo už zase tady . v uších mi hráli písničky a já si začala vzpomínat na to co se stalo ráno pak jsem usnula protože jsme byla brutálně moc unavená a vzbudila se až na Černym Mostě když autobus zastavoval zbalila jsem se a odešla jela metrem na můstek šla jsme si koupit nový boty , a s těma penězma jsem v tom obchodě nechala i kus toho co mě trápilo .
Takže mám nový boty a otevřený oči dokořán a vím jak to myslel a to je pro mě teď důležitý , hlavně bude důležitý .
Ale hlavně vůbec nevím jak dám první den v novým roce ve škole nebo celej měsíc , budu se muset koukat na jeho a na ostatní kokoty například Alexe ale to už nějak přežiji ASI . Ale jestli dám první hodinu a první den tak dám i ten zbytek takže docela dobrý .