Přeju si aby jsi teď seděl předemnou a byl takovej jakje seš , takovej dokonalej jak jen umíš .
Strašně moc mi chyběj ty naše chaty , jak sjem se smála do monitoru jako blbá a těšila se na každej den do školy na tebe až tě uvidim .
Teď mi to tolik chybí , ty mi chybíš, nějak nemůžu pochopit jak sjem to všechno posrala jednou debilní větou , mějma zalepenejma očima, nepochopim jaks e to mohlo tolik p(o.s.r.a.t) za jeden jedinej felefonák ???
Jasný ano slyzy jsou osvobozující ale jak pro koho – jak kdy, strašně mi chybíš a i když si to nechci připouštět tak sem se do tebe bezhlavě zamilovalala až po uši …
Na Silvestra jsme seděla v koutě a nedělala nic jinýho než jenom přemejšlěla co děláš , řikaa si jestli na mě taky někdy myslíš neob žiješ naplno a nemýcháš školu a rodinou nebo jak jsi mi to řekl a jás e do telefonu rozbrečela a od tý doby sjme nemyslela na nic jinýho než na ty tvoje slova co se mi zaryli do srdce a do mozku nejdou vypustit , musela sjem se přetvařovat u babičky když sme k ní jela ještě ten den , probrečela sjem celej den celou noc celou cestu k i od babičky a bylo to vůbec nutný ?
Ještě den před školou ,před tim dnem kdy jsme tě měla zase vidět v lavici kousek od mě , jsem si řekla že tě budu ignorovat a budu dělat jako bych se do tebe nazamilovala a neprobrečela celý zimní prázdniny ; ale pravda je taková že sme se musela přemáhat se soustředit an učivo abych vůbec necouměla , soustředit se na to abych se an tebe nekoukla ale stejně se koukla a připoměla si to co jsi řekl a zase otočila k tabuly .
Když jsem ve škole s tebou ve třídě jsem málo šťastná ale aspoň nějak zato když jsem doma tak an tebe musim pořád myslet ale co je nejhorší i když nechi tak mi tě všechny písničky připomínaj je to asž divný že všechyn sloky písniček do znám co poslouchám tak pasujou na někoho z mího okolí a ty o lásce a o zklamání padnou přesně na tebe .

Další věta na kterou nezapomenu od tebe , asi první co jsme spolu vůbec promluvily zněla asi takže ,, Víš že vyadáš jako kobyla “ já enom odvětila ‚ já vim 😀 ‚ Možná to bylo ze sázky nebo to byl výpud tvího mozku .
To byl nejspíš ten bod zlomu kdy jsme sse do tene zabouchla ale tolik nepřipouštěla . LAe to byla ta chyba .


Chyběj mi moc ty hodiny kdy jsme si psali psaníčka o hodinách a pak když nás učitelka vyvolala tak jsme nevěděli která bije , když jsme prokecali přestávky o blbostech , teď spolu dáme dotva kus řeči, chyběj mi ty časi , napíšeme si jeden papírek za tejden ani ne – hlavně když jeden nebo druhej něco potřebujeme nebo vůbec , chyběj mi ty věty kdy jsme si koukali do očí a jenom se smáli nebo něco řikali .




Už se mi o tobě i zdá je to nesnesitelný , když se vzbudim tka si přeju aby se ten sen spal skutečností – pak vidim jaks e k sobě navzájem chováme a nedivim se že je všehcnio v …
Je to začarovanej kruh .
Nenávidim ten pocit letmo se tě dotýkat , brečet po nocých a vědět že tě mít nemůžu …
je mi z toho na brečení ale nahodim smile face protože nechci každýmu vysvětlovat proč jsme smutná to se radši budu smát a v duchu brečet jako malá histerka …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *