V Úterý sme měla konečně 15. Narozeniny a osobně mi popřálo lidí že se to dá napočítat na jedný ruce , jinak mi všichni psali na facebooku a ve středu mi volala Jana , nevlastní babička, že se v sobotu stavěj a oslavíme ty moje narozeniny tak sme se těšila že dostnu nějakje dárek a poukázku do nákýho obchodu a nějaký peníze jako dostala ségra k 15 což bylo před cca dvouma rokama . Ale očekávání přečkalo realitu , byla sem natěšená a vzala sem i to že podsoupim křžovej výslehc jako každej na 15.tiny v naší rodině byla sme s tim smířená .
Ale nakonec to bylo úplně jiný Jana mě obejmula a dala pusu an tvář , děda to samí a dal mi kytku ,tak dobrý jsou to růže tak sem si řkala bezva hezká kytice , pak jana dala na stůl dort a řekla že ho máme se ségou napůl tak sme si řekla hm já myslela že mám narozky já ne ona , tak pka vyndala bonboniéru a já hned v duchu taks i budu mít čim aspoň osladit nervy a ona tak Lenko když si měla ten svátek tak na , já na to koukala ajenom mlčky pozorovala . kyž děda vytáhl z bundy bíle nerůhlednej pytlíček tak sme si řekla no zase něco pro ní asi , ale šel s nim ke mě a řikal tak Peti když si měla ty narozeniny tak všechno nejlepší a dal mi ho v něm byl ještě jedne pytlíček ale z látky tak sme viděla že v něm byla malá krabička , tak sme zalovila pytlíček otevřela a vyndala tu krabičku , tu sem otevřela a tak byly kruhový naušnice ale byly nějaký maličký koukal sme na dědu a řekla moc děkuju a šla do koupelny si je zkusit .
Ale nakonec to bylo úplně jiný Jana mě obejmula a dala pusu an tvář , děda to samí a dal mi kytku ,tak dobrý jsou to růže tak sem si řkala bezva hezká kytice , pak jana dala na stůl dort a řekla že ho máme se ségou napůl tak sme si řekla hm já myslela že mám narozky já ne ona , tak pka vyndala bonboniéru a já hned v duchu taks i budu mít čim aspoň osladit nervy a ona tak Lenko když si měla ten svátek tak na , já na to koukala ajenom mlčky pozorovala . kyž děda vytáhl z bundy bíle nerůhlednej pytlíček tak sme si řekla no zase něco pro ní asi , ale šel s nim ke mě a řikal tak Peti když si měla ty narozeniny tak všechno nejlepší a dal mi ho v něm byl ještě jedne pytlíček ale z látky tak sme viděla že v něm byla malá krabička , tak sme zalovila pytlíček otevřela a vyndala tu krabičku , tu sem otevřela a tak byly kruhový naušnice ale byly nějaký maličký koukal sme na dědu a řekla moc děkuju a šla do koupelny si je zkusit .
Jsou hezký zlatý s nějakym ubínem nebo co to je sme si myslela , dala si to do ucha a zkoumala jak to vypadá šla do obýváku abych e ukázala v těch naušnicích a dobrý byly fajn tak sme si je sundala v kouleně a dala zpátky do krabyčky kteoru sme si dala zase do toho červenýho pytlíčku a ten zase do tý bílí taštičky a dala si to do poličky.
Sedla sme si do obýváku na taburet a přisunula se ke stolu a nandalas i kousek toho borůvkovýho dortu . Je dobrej sem si myslela a připravoval sme se na to jak mě děda podrobý výslechu ale nic .
Hned se ptal ségry jak se má co dělala že má ortézu na kotníku a pak si prostě povídali , Jana si povídala s mámou o tý bezlepkový dietě co má , a já tam jenom seděla a čekala že se o mě taky někdo začně starat , ne že by mi nějak vadilo nebo že ybch žárlila na ségru že je středen dědový pozornosti ale bylo mi to líto no , když si děda všiml že jenom koukám anic neřikám tak se hned začal ptát jak se mám tak sem řekla že dobrý , on co škola a já no mmmmmm jo dobrý a on na co chceš vlastně pak jít po základce tak sme mu řekla že ke krbu na cukrářku a to bylo asi tak všechno co sem s nim mluvila , pak se zase zakecal s Lenkou vypadalo tož e si skvěle rozuměj a já byla zase sama a tichá pozorovatelka toho co se tam odehrávalo , jako kdbych tam vůbec nebyla nikdo si mě nevšímal .
Kdž odcházely tak sem čekala že mi daj ještě nějakou obálku jako že mi jí zapoměli dát před tim , ale nic tak sem řekla ahoj a podala ruku oboum ,a to bylo všechno .
Sedla sem si k pc a začala si psát se spolužačkou Terkou , ale co mě zarazilo bylo že Lenka začala řikat jak je ráda že už tam děda neni že už jí nebavilo s nim pořád mluvt a mamka se taky obula do Jany že měla dobře dotěrný otázky , já jenom zase koukala a nechápala ale jediný an co sme e zmohla bylo ježiš tak je nechte ne ? Nechápu proč to řešíte !
A pustila sem si sluchátka na plný pecky jak v počítači obecně tak v přehrávači a pustila si tam Davida Guettu a bylo mi šumák jestli je to slyšet až do kuchyně nebo ne .
Psala sem jí všehcno cos e stalo a u toho sem se rozbrečela protože mi to bylo strašně líto a byla sme zklamaná ale ostatní i teď tu brečim u toho jak to píšu a sem zklamaná pořád , čekala sem něco víc než naušnice a půlku mega dortu ,ze kterýho sme měla tři kousky i když byla půlka moje .
Očekávala sem toho víc no ale co se dá dělat .
Přijdu si jako rodinej odpad kterýmu stačí dát jednu nebo dvě věci k narozeninám a k vánocům a na jeho city nehledět . Prostě si tak přijdu a je mi z toho ještě mnohem víc mizerně než bylo předtim .
Brečim tu a snažims e to zakrýt rukou která se hrabe na mim čele , aby máma aLenka nevyděli ty slzy co mi tu kapou a neptali se zase co mi je a co se stalo .
Je mi ze mě mizerně , kdybych mohla tak bych se pořezala nebo tak ale žiletku sem už dávno zahodila a řekla si že se už nikdy nebudu řezat i kdyby nevim co .
Přijdu si fakt zbytečně ale fakt že jo preostě jako rodinej odpad .
Jo vim že bych to neměla žikat ale asi sem žárilala na Lenku že se bavila s dědou a mě si nikdo nevšímal . Ale mě to bejt můj den všechno se mělo točit okolo mě ale všechnos e točilo okolo všeeho kromě mě .
Je mit o hrozně moc líto a mrzí mě to že se mi nespolnilo to očekávání že sme taky nedostala nějakou poukázku ani bombonieru ani nějaký peníze to mě taky mrzí a to fakt hodně
Kdybych měla ty brusle který už nemám tka ybch si je nandala oblíkla se vzala mob il kdyby byl nabytej a šla si vybít vztek na brusle , ale můžu si vzít teď kolo ze sklepa a jít jezdit ale jsem líná s enamáhat a samotný se mi nechce bez ničeho jenom se jít vyvenčit a u toho přemejšlet , se mi nechce .
Chtěla bych teď někoho oejmout a moct s emu vybrečet na rameni , mám už i chvilkama chuť někomu dát pěstí ale to zse rychle mizí protože nemám do koho , je mi ten dnešek fakt hodně líto a mrzí mě to .
Opožděně,ale přece… VŠECHNO NEJLEPŠÍ
Taky opožděně Všechno Nejlepší 🙂 mě by to taky bylo líto, i když asi bych se při sebemenší příležitosti snažila dostat do centra pozornosti – doma mi to jde přece jen lépe 🙂 – tím, že bych něco řekla ze zkušenosti o té ortéze nebo něco o bezlepkové dietě.. a nebo prostě o tom, o čem se spolu bavili.. i když vlastně sama nevím, co bych asi udělala.
[1]: Děkuju
[2]: Děkuju , tak já rači byla zticha protože by na mě zase řvali že jim skáču do řeči protože by mě nepustili ke slovu , takže asi tak no .
[4]: Jo, jo.. to tak nějak znám..
[5]: řekla yb ch že to požná snad každej ten pocit když se nechcete montovat do něčeho kvůli čemu by se s někym zase pohádal a proto radši drží jazyn za zuby