Ahoj , je to se divný téma týdne ale je to tak .
V uších mi řve hudba a já koukám na to hnusný počasí z okna travnaje,najednou mi tam začne hrát písnička od evanesece naše oblíbená písnička vlastně ted už jenom moje .
Jsem Štěpánka je mi 17 a právě jsem jak se to řiká,jsem na dně – nechal mě kluk se kterym jsem chodila dva roky .
Dřív jsem byla taková ta lehce přehlídnutelná a teď ? Lehce přehlídnutelná a ke všemu na dně !
Před měsícem se s emnou po dvou rokách roešela ajá ho přitom tolik milovala , nevim co mu přeletělo přes nos ale bude litovat hned jaks e z toho dostanu .
V tom jsem začala brečet ještě víc , a v tom si ke mě někdo přisednul chtěla jsem se podívat ale radši jsem se nepodívala a jenom jsem koukala z okna a snažila se dělat to samí než před tim než si ke mě sedl ten kluk kterej tak úžasně voněl . Pak jsme to už nevydržela a pootočila jsem trošičkuhlavu abych se mu podívala do obličeje protože jsme na sobě cejtila jeho pohled hned jk si přisedl , jak jsme začala otáčet hlavu tak se jenom pousmál a začal něco lovit v mikině otočila jsem se rychle zpátky obličej ke sklu a koukala jsem se ven pořád jsem brečela ale už jsem neměla důvod bylo to divný a najednou mi ten kluk podal kapesníček a řekl „Nepotřebuješ něco?“ ,bylo mi tolik trapně ale otočila jsme se a podívala jsme se na něho konečně pořád , vzala do ruky kapesníček co mi dal a řekla „Děkuju“ jenom se usmál.zahlásilo to zastávku která následovala po téhle a já si vvědomila že to asi nestihnu a že pojedu až na konečnou že to neni až takovej přejezd jenom 4 stanice . Utřela jsem si slzsi z očía dala na rty jelení růj protože jsem je měla strašně rozpraskaný a rozthaný-ach ty zlozviky trhání si rtů když nemáte co na práci a máte deprese.
Tomu zeleno okýmu klukovi mohlo bejt tak 17až 18 let a byl takovej slušnej ,upřímnej a já si uvědomila že musim na sobě něco změnit .
Už dlouho jsem chtěla začít běhat ale nebylo s kym , až teď jsem si uvědomila že vlastně už ani s kym nemám všichni kamarádi se na mě vykašlali když jsem byla nejvíc na dně .
Vystupoval dvě zastávky než byla konečná a vystupovala jsem já , docela jsme si i oddychla že jsem mu nemusela řikat že vystupuju a že by bylo fajn kdyby mě pustil . Celou dobu co jsem jela domů pršelo jako z konve a já koukala okna ale asi po hodině přestalo a já si toho ani nevšimla a to jsem koukala celou domu z okna . Když jsem vystoupila tak mi teprve došlo že už neprší a taky mi došlo že mužu jít tady tudy až kousek k našemu baráku . Tak jsme přešla cilnici a šla po ciklosezce kudy jsem se dostala kousek od našeko baráku asi tak 2 ulice . Když jsem přišla konečně domu tak tam byla jenom moje ségra která byla zároveň mojí kamarádkou,jedinou která mi zbyla,vyběhla jsme schody do patra ve kterém jsem měla svůj vlastní pokoj , přijdu tam dveře pootevřený vejdu tam a tam moje kočka rozvalená na mojí posteli 😀
Převlíkla jsem se do elastyckejch kratas a tílka k tomu jsme si vzala svojí mega moc starou kšiltovku a tenisky sluchátka do uší a šla jsem běha .
Ani už nevim kam až jsme doběhla ale běžela jsem pořád po tý ciklostezce a někdo běžel proti mě , dělala jsme že nic nevidim a běžela dál , ten kluk voněl jak ten v tý travaji otočila jsem se a on se zastavil …
Další část bude zítra
Námět/příběh je super, ale to psaní
Je to trošku šifra občas 
Ale jináč fajn 😉