Nejdřív bych podotkla že tento příbězh asi nebude zrovna nejdokonalejší ale bude to tím že byl určený jako domácí úkol z českého jazyku na sloh , každopádně napište do komentů jak by jste ho ohodnotili a jak se vám popřípadě líbil a co by jste tam změnili . Děkuji moc 🙂
Bylo slunečno , slunce se odráželo od hladiny Vltavy přímo do očí. Foukal teplý letní vánek a bylo celkem teplo. Na nábřeží přišla nějaká dívka si sednout k vodě . Měla sluchátka v uších a poslouchala muziku , nevypadalo to že by na někoho čekala spíše že si přišla na nábřeží jen sednout a přemýšlet , měla na sobě světlé letní šaty s květinami a baleríny v tělové barvě . Už od pohledu bylo vidět že jí něco trápilo ale vypadala mile .
Po nějaké chvíli si přišla na nábřeží sednout jakási parta kluků , sedli si kousek od ní a začali si povídat ,na čemž by nebylo nic špatného kdyby je neslyšela i přes sluchátka která měla puštěná na co nejvíce to šlo . Chtěla si dát hudbu nahlas ještě víc což nešlo tak je prostě začala ignorovat a zahleděla se do hlubin Vltavy .
Asi po další hodině kdy tam ta parta dál seděla jim kdosi zavolal , asi další hulvát jako jsou oni si pomyslela . Po tom co si ztlumila hudbu aby nenápadně slyšela o čem si s tím člověkem ve sluchátku povídají, tak zaslechla : „Tak klidně přijď kámo jsme na nábřeží, budeme se na tebe těšit“ a obrátila oči v sloup bylo vidět že nebyla zrovna nejvíce nadšená .
Jelikož bylo opravdu velké teplo tak jí na čele vyrašily kapky potu které jí stékaly z čela přímo k nosu , nejspíš jí to bylo nepříjemné komu by také nebylo že ? Vylovila z malé elegantní kožené kabelky, kterou měla položenou vedle sebe , balíček kapesníčků a z něho jeden kterým si otřela ty přidrzlejší kapky potu které si už razili cestičku kolem nosu .
O několik minut později k ní připlulo hejno labutí , asi čekali že jim něco dá ale nedala protože nic neměla , po chvíli všechny ty labutě naléhavě prchavě odpluli od ní dál . Podivila se proč tak najednou odpluli , asi něco tušili . Ona skupinka kluků co volali s tím člověkem kterému dali pozvánku na jejich sraz začala mávat směrem ke kamenným schodům s ozdobným zeleným zábradlím , byla zvědavá tak se podívala nenápadně také tím směrem aby zjistila kdo tam jde . Na schodech šel kluk kterého znala ale nikdy jí nebyl sympatický , asi proto že jí dělal všelijaké naschváli , tak se trošku zklamaně hlavně nenápadně otočila zpátky obličejem k vodě a doufala že si jí ten kluk nevšiml .
Ale bohužel k její smůle si jí všiml a asi už když jí zahlídl se mu zrodil ten nápad že si z ní udělá srandu . Když konečně sešel ty kamenné schody tak si chůzi namířil přímo k ní i když ona o tom neměla ani potuchy .
Když k ní zezadu došel a ona si toho nevšimla protože byla zahleděná do temnoty Vltavy tak to ní strčil , ona se lekla a protože seděla na kraji toho kamenného nábřeží kde seděla i spousta další lidí tak spadla přímo tam kam se celou tu dobu kdy tam byla koukala a to do Vltavy . Ponořila se do té vody úplně celá jako by jste skočili ze skokánku do bazénu nejdříve padáte na dno a pak se odrazíte ale ona se neměla od čeho odrazit a tak začala šlapat vodu ,mezi tím se ten hlupák kvůli kterému si prožívala peklo začal smát a s nim i ta parta kluků za kterou vlastně přišel až na jednoho po chvíli skončil na zemi v záchvatu smíchu , až se konečně dostala jakoby zázrakem na hladinu ta byla cca 5 metrů od břehu . Nevěděla jak se má udržet na hladině a tak máchala rukama všude kolem a při tom si několikrát set lokla té ne příliš dobré vody . Ten který zvážněl hned jak se nevynořila po tom co tam spadla , ve chvíli kdy už začala být viditelně unavena a tak trošku duchem mimo se rozhodl jí zachránit život a to tím že tam pro ni skočí . Jen pár sekund váhal jestli nemá počkat na záchranku a na hasiče ale na to hned našel své odpovědi a skočil do té celkem studené Vltavy šipku aby se mohl co nejdříve vynořit a doplavat pro ni a vzít ji na břeh , jakmile se vynořil tak si všiml že už je nejspíše mimo a tak k ní rychle doplul a vzal jí na břeh . Když jí vytáhl na břeh z té kalné Vltavy tak ho od ní ta partička odtáhla s tím že už jede záchranka .
Jedena slečna z přihlížejících si k ní klekla , otočila se směrem k té stojící partičce kluků a zeptala se : “ Umí někdo z vás první pomoc ?“ přejela je pohledem od hlavy až k patám a pak se rozhlédla kolem sebe dokola . Po chvilce se ozval ten co jí vytáhl z té kalné,temné Vltavy , podíval se na tu dívku která byla kompletně mokrá a řekl : “ Pusťte mne k tomu , umím to ! „ dával jí umělé dýchání . Po pár minutách přijela záchranná služba a už v stabilizovaném stavu ji odvezla do nemocnice .
Den před tím než jí měli měli pustit domů se za ní na návštěvu stavili dva kluci a kteří ? První byl ten který do ní na nábřeží onoho dne strčil a ona spadla do tě Vltavy , a druhý byl ten co pro ni skočil a zachránil jí . Oba dva jí přinesli kytice květin , byly opravdu překrásné , jedna krásnější než ta druhá . Jedna se skládala z rudých růží a druhá z červených a bílých tulipánů . A co chtěli ? Přišli se jí omluvit vlastně jen ten jeden ten druhý tam byl aby se seznámil s tou pro něho nepřekonatelně krásnou dívkou které zachránil život . Vzpomněla si na to co se stalo pár sekund hned jak vešli do dveří . S úsměvem na tváří kde se jí udělali dolíčky převzala s poděkováním květiny a dala je do vázy která jí stála na stolku hned vedle postele . Ten kvůli kterému tam vlastně byla se omluvil a odešel . Už v pokoji zůstali jen oni dva a on se jí s úsměvem a zároveň napětím v hlase zeptal: “ Nechtěla by jsi někdy zajít třeba do kina ?“ ona se rozhlédla, pousmála sed a odpověděla “ Ano s radostí „ .
Podívali se na sebe a usmáli se oba dva najednou , jeho v tu chvíli napadlo říci nějaký vtip aby přerušil to trapné ticho které se mezi nimi vznášelo a tak řekl : “ Ale dávej si na mě pozor,traduje se mezi lidmi že jsem mafián. „ a trošku netrpělivě se pousmál . Jí to rozesmálo a ve smíchu řekla : “ Ty že jsi mafián ? Nevěřím „
Konec
Po nějaké chvíli si přišla na nábřeží sednout jakási parta kluků , sedli si kousek od ní a začali si povídat ,na čemž by nebylo nic špatného kdyby je neslyšela i přes sluchátka která měla puštěná na co nejvíce to šlo . Chtěla si dát hudbu nahlas ještě víc což nešlo tak je prostě začala ignorovat a zahleděla se do hlubin Vltavy .
Asi po další hodině kdy tam ta parta dál seděla jim kdosi zavolal , asi další hulvát jako jsou oni si pomyslela . Po tom co si ztlumila hudbu aby nenápadně slyšela o čem si s tím člověkem ve sluchátku povídají, tak zaslechla : „Tak klidně přijď kámo jsme na nábřeží, budeme se na tebe těšit“ a obrátila oči v sloup bylo vidět že nebyla zrovna nejvíce nadšená .
Jelikož bylo opravdu velké teplo tak jí na čele vyrašily kapky potu které jí stékaly z čela přímo k nosu , nejspíš jí to bylo nepříjemné komu by také nebylo že ? Vylovila z malé elegantní kožené kabelky, kterou měla položenou vedle sebe , balíček kapesníčků a z něho jeden kterým si otřela ty přidrzlejší kapky potu které si už razili cestičku kolem nosu .
O několik minut později k ní připlulo hejno labutí , asi čekali že jim něco dá ale nedala protože nic neměla , po chvíli všechny ty labutě naléhavě prchavě odpluli od ní dál . Podivila se proč tak najednou odpluli , asi něco tušili . Ona skupinka kluků co volali s tím člověkem kterému dali pozvánku na jejich sraz začala mávat směrem ke kamenným schodům s ozdobným zeleným zábradlím , byla zvědavá tak se podívala nenápadně také tím směrem aby zjistila kdo tam jde . Na schodech šel kluk kterého znala ale nikdy jí nebyl sympatický , asi proto že jí dělal všelijaké naschváli , tak se trošku zklamaně hlavně nenápadně otočila zpátky obličejem k vodě a doufala že si jí ten kluk nevšiml .
Ale bohužel k její smůle si jí všiml a asi už když jí zahlídl se mu zrodil ten nápad že si z ní udělá srandu . Když konečně sešel ty kamenné schody tak si chůzi namířil přímo k ní i když ona o tom neměla ani potuchy .
Když k ní zezadu došel a ona si toho nevšimla protože byla zahleděná do temnoty Vltavy tak to ní strčil , ona se lekla a protože seděla na kraji toho kamenného nábřeží kde seděla i spousta další lidí tak spadla přímo tam kam se celou tu dobu kdy tam byla koukala a to do Vltavy . Ponořila se do té vody úplně celá jako by jste skočili ze skokánku do bazénu nejdříve padáte na dno a pak se odrazíte ale ona se neměla od čeho odrazit a tak začala šlapat vodu ,mezi tím se ten hlupák kvůli kterému si prožívala peklo začal smát a s nim i ta parta kluků za kterou vlastně přišel až na jednoho po chvíli skončil na zemi v záchvatu smíchu , až se konečně dostala jakoby zázrakem na hladinu ta byla cca 5 metrů od břehu . Nevěděla jak se má udržet na hladině a tak máchala rukama všude kolem a při tom si několikrát set lokla té ne příliš dobré vody . Ten který zvážněl hned jak se nevynořila po tom co tam spadla , ve chvíli kdy už začala být viditelně unavena a tak trošku duchem mimo se rozhodl jí zachránit život a to tím že tam pro ni skočí . Jen pár sekund váhal jestli nemá počkat na záchranku a na hasiče ale na to hned našel své odpovědi a skočil do té celkem studené Vltavy šipku aby se mohl co nejdříve vynořit a doplavat pro ni a vzít ji na břeh , jakmile se vynořil tak si všiml že už je nejspíše mimo a tak k ní rychle doplul a vzal jí na břeh . Když jí vytáhl na břeh z té kalné Vltavy tak ho od ní ta partička odtáhla s tím že už jede záchranka .
Jedena slečna z přihlížejících si k ní klekla , otočila se směrem k té stojící partičce kluků a zeptala se : “ Umí někdo z vás první pomoc ?“ přejela je pohledem od hlavy až k patám a pak se rozhlédla kolem sebe dokola . Po chvilce se ozval ten co jí vytáhl z té kalné,temné Vltavy , podíval se na tu dívku která byla kompletně mokrá a řekl : “ Pusťte mne k tomu , umím to ! „ dával jí umělé dýchání . Po pár minutách přijela záchranná služba a už v stabilizovaném stavu ji odvezla do nemocnice .
Den před tím než jí měli měli pustit domů se za ní na návštěvu stavili dva kluci a kteří ? První byl ten který do ní na nábřeží onoho dne strčil a ona spadla do tě Vltavy , a druhý byl ten co pro ni skočil a zachránil jí . Oba dva jí přinesli kytice květin , byly opravdu překrásné , jedna krásnější než ta druhá . Jedna se skládala z rudých růží a druhá z červených a bílých tulipánů . A co chtěli ? Přišli se jí omluvit vlastně jen ten jeden ten druhý tam byl aby se seznámil s tou pro něho nepřekonatelně krásnou dívkou které zachránil život . Vzpomněla si na to co se stalo pár sekund hned jak vešli do dveří . S úsměvem na tváří kde se jí udělali dolíčky převzala s poděkováním květiny a dala je do vázy která jí stála na stolku hned vedle postele . Ten kvůli kterému tam vlastně byla se omluvil a odešel . Už v pokoji zůstali jen oni dva a on se jí s úsměvem a zároveň napětím v hlase zeptal: “ Nechtěla by jsi někdy zajít třeba do kina ?“ ona se rozhlédla, pousmála sed a odpověděla “ Ano s radostí „ .
Podívali se na sebe a usmáli se oba dva najednou , jeho v tu chvíli napadlo říci nějaký vtip aby přerušil to trapné ticho které se mezi nimi vznášelo a tak řekl : “ Ale dávej si na mě pozor,traduje se mezi lidmi že jsem mafián. „ a trošku netrpělivě se pousmál . Jí to rozesmálo a ve smíchu řekla : “ Ty že jsi mafián ? Nevěřím „
Konec