Zdravíčko, jak vám asi mohlo dojít, už se nebudu omlouvat protože téměř polovina vás co tohle právě čtete tu jste poprvé a nebo nesledujete data mích příspěvků.
Ptám se sama sebe jestli je možné být s někým koho poznáte už několik let, víte co, kdy a jak řekne, šťastní bez toho aby, jste zapochybovaly? Napadá mě spousta otázek na tohle téma ale toby z tohohle byla slohová práce a četli byste to do zítra.
Po jak dlouhé době se vztah s někým omrzí , až tak že když potkáte, někoho jiného, okamžitě v něj začnete mít důvěru? Pět let? Sedm? Deset? Co jsem stihla zjistit z pozorování okolí, spíše zpětnému uvědomování si? Většina lidí, kteří mají vztah (a ještě se nevzali, nebo se vzali po nějaké době) se rozešlo ve zlém po době deseti let kdy se znali . Ale proč?! Proč po magické desítce?
Poslední, týden uvažuji trochu jinak. Co když jim ve vztahu chyběla pomyslná čára mezi dominantním a submisivní?
Spousta vztahů to nepreferuje a to jako že vůbec, jenže už to že si slečny přejí, aby se k nim muži chovali jako gentlemani, otvíraly dveře, nosili růže a dárečky, vyjadřují svou dominanci ani si to neuvědomí.! Mnozí muži by nejraději své partnerce udělali všechno, co by jí na ocích uviděli a o co všechno by si řekla, a to je jak už tušíte co? Přeci ta submisivnost. Ano jak můžu házet všechny do jednoho pytle? Nemůžu samozřejmě. Tak proč to dělám? Je to jednoduché, jen chci otevřít oči, ne sobě ale ostatním.!
Co když pomyslná čára chyběla a svéhlaví a dominantní byly oba dva? Poté to byl určitě velmi vzrušující vztah, možná na začátku ale poté už se jeden či oba dusili tím druhým. Jak je to možné? Proč? Jak najít přesně toho koho potřebujeme? Ne vždy to jde.! A jindy to trvá věky. Přeci jen trvá nějakou chvíli, než si člověk vlastně řekne co je, jestli domina/dominant nebo subinka/subík a nebo snad obojí ale baví ho si jen takhle hrát, že? Já osobně jsem přesvědčená že vztah ve kterém toto funguje tak je ceněný těmi dvěma jako něco víc než jen vztah, vydrží víc a mnohdy je tahle oddanost jeden druhému až celoživotní.
Spousta vztahů to nepreferuje a to jako že vůbec, jenže už to že si slečny přejí, aby se k nim muži chovali jako gentlemani, otvíraly dveře, nosili růže a dárečky, vyjadřují svou dominanci ani si to neuvědomí.! Mnozí muži by nejraději své partnerce udělali všechno, co by jí na ocích uviděli a o co všechno by si řekla, a to je jak už tušíte co? Přeci ta submisivnost. Ano jak můžu házet všechny do jednoho pytle? Nemůžu samozřejmě. Tak proč to dělám? Je to jednoduché, jen chci otevřít oči, ne sobě ale ostatním.!
Co když pomyslná čára chyběla a svéhlaví a dominantní byly oba dva? Poté to byl určitě velmi vzrušující vztah, možná na začátku ale poté už se jeden či oba dusili tím druhým. Jak je to možné? Proč? Jak najít přesně toho koho potřebujeme? Ne vždy to jde.! A jindy to trvá věky. Přeci jen trvá nějakou chvíli, než si člověk vlastně řekne co je, jestli domina/dominant nebo subinka/subík a nebo snad obojí ale baví ho si jen takhle hrát, že? Já osobně jsem přesvědčená že vztah ve kterém toto funguje tak je ceněný těmi dvěma jako něco víc než jen vztah, vydrží víc a mnohdy je tahle oddanost jeden druhému až celoživotní.
Opravdu, ale opravdu bytostně vytáčí chování některých jedinců! A proč? Protože odsuzují lidi stejné jako oni sami.! Jen jsou jiní tím rozdílem, že si uvědomili, na které straně stojí a umí si to připustit.!
Když potkáte takovou dvojici zapomeňtě na předsudky co jste kde slyšely, četly nebo jste měli a jen si všímejte jak se chovají. Všímejte ale nepozorute! Moje rada .
Tak se mějte a smějte.
P.S.: mám takovej dojem že jsem zase asi trošku vyspěla.