Kdo má srdce na pravém místě…?
co je opravdu zvláštní je to, že jsem nikdy nečekala, byť mě to ani nenapadlo, že zrovna já budu řešit určité problémy s muži. Fakt jsem si věřila že mě tohle nepotká, a vualá? Je to za mnou.
Nikdy by mě nenapadlo že si zažiju jaké to je být s partnerem se kterým se to zpočátku zdá jako naprosto pohádkový, ideální, krásný vztah plný zážitků a skvělých dní, a pak se z toho vyklube peklo. každý si vztahové peklo představuje opravdu jinak. Peklo v podobě hádek vyvolaných z jeho strany, hádky které byly opravdu o ničem, zkoušení se mnou manipulovat z jeho strany, nadávky do ku**ev, zlatokopek, shazování mě samotné. Potom i shazování mě před rodinou, a potom? Ne neuhodil mě jak by se možná dalo čekat. Ale věta „podívej se jak nemožně se chováš!“ mi bohatě stačila na to abych se sebrala a odešla. Kdyby měl důvod k tomu mi to říct tak budiš, to bych brala, ale já se chci učit protože zkoušky- několikrát mu to říkám, a on to nerespektuje a potom na mě vyrukuje s tímhle? Zrovna na mě. kdyby tak viděl sebe jak se ke mě choval. A co mě čekalo když jsem se vrátila domu? Klečel a prosil, řekl slovo „prosím“ tolikrát že přestalo mít význam. Chodil za mnou po kolenou a prosil, dělal že brečí. Ale když viděl mou reakci, byl mi naprosto lhostejný, tak začal útočit. Tohle opravdu nikomu nepřeji, mít čest s takovým člověkem. Byl to člověk který mě naučil co v životě opravdu nechci, životní lekce jak trám. Jak se říká „Lidé přichází a odchází. Někteří ti dají životní lekci a někteří ti v srdci zanechají díru.“
No a druhá věc kterou jsem opravdu nečekala? Fakt ze srdce by mě nenapadlo, že se dám dohromady s

bývalým spolužákem. Kord zrovna s tím se kterým jsme se nejvíc mordovali, a strašně nesnášeli. Životní cesty jsou různé a nevyzpytatelné. Ale co víc by mě nenapadl? Že budu ukončovat vztah s někým koho mám ráda a ráda s ním trávím čas, ale absolutně si nesedíme. Nebyly jsme na stejné vlně, pro mě důležité věci on bral jako dokonalost která neexistuje a není možná, a společné postoje? Nebo alespoň podobné? Kdepak. Opravdu je tohle věc která se děje denně, ale já nečekala že by mě mohla potkat. Je to strašně zvláštní pocit… ukončit něco s člověkem kterého máš rád ale vlastně si nesedíte. Při čemž ty sis myslel že do sebe pasujete jako stvoření a po 24hodinách strávených spolu ti dojde že to nesedí. Myslíš že tě ten člověk přestal bavit, ale pátráš a potom ti to celé docvakne. Bum, najednou se dostaneš k něčemu co jsi tušil, ale nechtěl si to přiznat a rád žil okamžikem. Jenže se nedá žít okamžikem úplněpořád, někdy se musí taky dostavit ta realistická část díky které vidíš.
Když jsem se ptala mého dobrého kamaráda jestli mu to co řeším přijde jako hloupost, odpověděl, že ne. Protože zná opravdu hodně lidí co tohle řeší a není to žádná malá věc.
Já si žiju v tom, že pokud s tím člověkem máš být, opravdu být a jste si souzení(teď to zní trochu jako bych byla malá holčička, nebo americká fanatička), tak spolu prostě budete. Tu cestu si k sobě najdete.
Teď je jen otázka jestli přijde člověk co má srdce na stejném místě jako já a je na stejné nebo podobné vlně. Určitě přijde, jen kdy asi? Až budu připravená.

1 komentář k “Kde je ten se srdcem na pravem místě?

  1. Udělala jsi jen dobře, že jsi takového blbce kopla do zadku! Oni umí slibovat, prosit a hned jak si myslí, že mají holku jistou, tak zase otočí a pokračuje ponižování atd., ty máš jen štěstí, že nedošlo k fyzickému násilí. Od takových ruce pryč, neboj, ten správný přijde. :-)

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *