Ahoj,Jsem hraničářka, hraniční.

Mám problem s upínáním se, na lidi, na události, city, cíle a vzpomínky. Jsem hraničář který má rad lidskou společnost a obcas trpí depresemi. Což je nejhorší možná volba… Ale to jsou deprese stylu jaky si „normální“ neumi moc predstavit.

Miluju čistý adrenalin ale z adrenalinových

záchvatů mám potom neskutečné propady. Nájezd na úzkost kterou nějak stopnu a najede mi adrenalinový záchvat. Napśedujici neutralno a to dno potom? A to i já, věcná optimistka nedavam.

Jsem impulzovni, citlivá a casto empatická aniž by clovek ty emoce vyjádřil přímo. Mam panickou hrůzu z toho ze mi umře další člen rodiny, i když vím ze to přijde a je to přece přirozené, taky mám úplně neskutečnou hrůzu z představy být někde zamcená. Ať už v baráku, bytě, sklepu a nebo chladicim boxu na kocovym lehatku.

Jsem komplikovaná osobnost a buďto té miluju, mám rada a nebo té z celého srdce nenávidím. V některých případech mám mezi těmahle protipolama opravdu tenkou hranici. Ale mé srdce dokáže patřit jen jednomu clovekovi i když mysl a obcas i činy jsou obcas toulavé. Jen ho ještě potkat.