Ahoj všichni, na okně mi kyne těsto na lívance a já si tak říkám; tenhle školní rok bude docela masakr. To víte třetí ročník učňáku, kdo poznal tak ví o čem mluvím a kdo ne ten to stejně nepochopí. Máme už data závěrek, prázdniny a plesu. Pro mě jakožto holky je nejdůležitější teď asi ten ples, když zapomenu na chvíli na to, že za nějakých necelých 10měsíců mám závěrky. Jenže nastává otázka; Jaké šaty si mám koupit nebo půjčit? Kde sehnat hair stylistku co mne i nalíčí? Co si vlastně na té hlavě nechám udělat a jak nalíčit? Budu chtít být dokonalá, a nebudu rozhodně chtít zapadnout do davu. Ne, že by se mi to s mými 188cm mohlo někdy povést, ale představme si, že jsem menší. Co když se něco zvrtne a já budu vypadat jako odstrašující příklad toho jak vypadá slečna na plesu? A tady začínám narážet na téma, které bych chtěla dnes řešit. Jaké to je být taková dokonale nedokonalá?

Já osobně jsem si vybrala šaty s holými zády. Ted si asi řeknete co je na tom tak divného, špatného, nebo zajímavého. Jde o to že mám záda samou pihu, dostala jsem to do vínku od matky spolu s její podobou, a jakožto člověk s velkým množstvím pih, nebyly všechny bez komplikací. Tudíž mi je museli vyříznout a teď mám na zádech a vlastně celém těle kromě pih ještě jizvy (ty se rozšklebily a podobně takže nic pěkného). Tak proč jsem si vybrala i tak šaty s holými zády? Jsem tvrdohlavá a tvrdím „Aspoň budu mít jistotu, že budu originální, i kdyby tam byl také někdo s holými zády…“ , možná se mnou nebudete souhlasit a možná mě budete odsuzovat, ale já si to tak vybrala.
Není jednoduché, když vybočujete, a už vůbec ne když jste pihatí, a i když máte místo nich už jen jizvy. Nevím proč, ale co jsem si stihla všimnout tak lidi obecně odsuzují jizvy, nelíbí se jim, toho člověka mnohdy zavrhnou dřív, než ho stihnou poznat. Nelíbí se mi to, ale sama s tím nic nezmůžu i kdybych se na hlavu stavěla. Je to takové poznávací znamení onoho člověka, ať už má jizvy jakékoliv. Jenže když máte jizvy klidně i od pih, tak jako já nebo od operací a podobně tak vám nezbývá nic jiného než se s nimi smířit, možná je začít mít i rád a brát je jako celek. Někdy se stane že když se zadívám na sebe do zrcadla, třeba když si něco zkouším, tak můj pohled sjede k jizvám a pak po zbytek dne o tom přemýšlím a mám špatnou náladu a mnohdy i strach, nemůžu říct že se s jizvami dá žít jednoduše, ale když se naučíte brát je jako svou součást, půjde to snáz. Já sama si říkám v té prazvláštní náladě, že proč zrovna já, proč mám ty jizvy takovéhle, vždyť vypadají ohyzdně a škaredě. Nezapírám ani to že si někdy přeji být jako ostatní, mít kůži cistou, bez jediné pihy. Někdy mi při tom analyzování tak dochází, že vlastně potřebuji i někoho kdo ty jizvy nebude brát spatně, ale bude je na mě mít rád(nebo milovat), jako hl. hrdinka filmu „Už teď mi chybíš“ Ale pokaždé mě to po nějaké té chvíli přejde díky větě „Nejseš jako ostatní a v tom je tvá krása, a kdo tě bude milovat tak bude milovat i tvé jizvy ať už budou jakékoliv jinak to totiž nejde. Tak úsměv!“
Ale to není jediný důvod proč zrovna dokonale nedokonalá! Už od malička mám předkus a posunutou spodní čelist dozadu, když se usměji tak mi je vidět i se zubama honí dáseň a usmát se se zavřenou pusou nejde, protože to mám pak velikou bradu a vypadám jako pošuk. To bude také problém nějak zakrýt alespoň na ten ples. Už jsem se naučila žít s tím, že sem tam uslyším narážku typu „Bože ta má držku jak kůň!“ nebo „Ty zuby! To je hnus!“ taky jsem se setkala i s, „Hej pizizubko!“, ale o den který si mám a chci užít, bych se ráda vyvarovala pohledů, který říkají něco podobného.
Život někoho dokonale nedokonalého není procházka růžovým sadem ni zdaleka, ba se k němu ani nepřibližuje.
Představy o dokonalosti se liší, co člověk to jiná představa. Ale že je někdo dokonale nedokonalý, pochopí mnoho lidí stejně, což je můj cíl.

10 komentářů k “Dokonale nedokonalá.

  1. Horší jsou jizvy na duši. Hlavně si ples užij sama za sebe, jestli se někomu nelíbíš, je to jeho problém, ne tvůj. Já ze svého plesu mám jen pár černobílých fotek a matných vzpomínek. A to jsme měli výhodu, že nám ještě 18 nebylo, ale stejně se pilo. Já vlastně i maturoval těsně před 18. Vy určitě budete mít spoustu fotodokumentace a videí pro další generace. Tak si užij, jak nejlépe to půjde, mysli hlavně na sebe, jo a taky štěstí na ty závěrečky 🙂

  2. Mám asi tisíc chutí začít, že to za mých mladých lety nebývalo :-)
    Jo, mamka mi pořídila šaty, to jo, nádherný, řešily jsme boty, protože už tenkrát jsem měla jednačtyřicítku a můžu říct, že v téhle velikosti mít boty "na kačence" a s páskem okolo paty, to byla asi největší blbost, pak moje noha vypadala jako šestačtyřicítka :-)
    Ale ono to stejně bylo každýmu jedno :-)
    A jediná další příprava byla, že jsem si umyla hlavu :-)
    Žádný zvláštní účes, žádné líčení, nic…
    Ještě bych se bála, že se rozmažu :-)
    Nemluvě o tom, že ten předkus mám taky a zrovna se mi nechtělo přitahovat cizí pohledy k mému obličeji :-)
    A víš co?
    Bylo to fajn.
    Tenkrát se opravdu neřešilo, jestli jsou ty šaty dokonalý, jestli jsem předtím byla u kadeřnice a podobně…
    My se totiž bavili :-)

    Tak Ti už předem držím palce :-)
    A neboj, časem se najde někdo, kdo bude milovat všechny Tvoje jizvy dohromady a každou zvlášť ještě víc :-)

  3. Mám pihy a jizvu taky, ale ne od pih, ale od toho když mě má sestra bodla do ruky megózním nožem při natáčení filmu. A pihy mám ráda a tu jizvu žeru, protože je to věc, na kterou se dá zevést rozhovor s lidmi. A je to zábavná historka, a spon mám jistotu, že jí nezapomenu :D

  4. Dokonalý není nikdo.. někdy by si to ale přál každý, protože narážky na nedokonalosti nejsou vůbec příjemné a jistě se s nimi potkal každý

  5. Mně naopak jizvy přijdou jako takový symbol síly, znak toho, že jsi zažila nějakou bolest a dokázala ji překonat, takže být tebou, se jizvami naopak chlubím :D

  6. Podstoupila jsem operaci skoliozy. Po zádech mám 30 cm jizvu. A víš ty co? Na svůj ples mám vybrané šaty s holými zády. A víš co ještě? Je mi to jedno. Buď svá, bud suverenní a nech druhé, at svuj drahocenný čas marní nad utápením se v problémech druhých. Tím chci říct: Vykašli se na ně! 8-)

  7. K jizvám – mě se třeba některé dokonce líbí 🙂 Nemyslím moje, ale třeba jeden bývalý přítel měl takovou pěknou :D
    K plesu – Já si koupila šaty na netu, učesala a nalíčila sama. Mnohé spolužačky na to někoho měli, jenže tim, jak se třeba celé roky nelíčili a najednou nalíčené byly… Najednou tam byly úplně jiné slečny a já chtěla na svých fotkách z plesu vypadat jako já 🙂 (A nedoporučuju moc kouřového líčení, když se to neumí, člověk vypadá jako kdyby měl dva monokly, jedné spolužačce se to skvěle povedlo :D)

  8. Já mám také spoustu jizev a nikdy jsem se za ně nestyděla, protože vím, že za ně nemůžu (Ehm, když nepočítám ty, které mám kvůli své blbosti). A shira-elizabeth má pravdu, některé jizvy jsou i hezké. :-)

    Já si na ples půjčovala šaty a byl to očistec nějaké najít. Myslela jsem si, že 160 cm není málo, ale po tom, co mi téměř všude řekli, že takhle malý šaty nedělají a pokud si nechci vzít 15 cm podpatky, tak nashledanou. Nakonec jsem však jedny krásný objevila. No a vlasy a make up? To zařídila moje skvělá a šikovná sestřenka, ale nepřeháněla to, protože ví, že se vlastně ani vůbec nemaluju, tak aby mě někdo taky poznal. :-D (jen to, že jsem na sobě měla šaty, byl pro známé dost šok)

    Mimochodem mně se pihaté slečny vždy líbily. ;-)

  9. ahoj. zajímavé. přišel jsem sem z xchatu, kde jsem navštívil tvůj profil. nechal jsem ti vzkaz, když tak na něj mrkni ;-)
    myslím, že některé věci moc řešíš. trochu by ses měla uzemnit a vyčistit si hlavu procházkou v přírodě a nějakým pohybem :-D

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *