„Studna lží“

Nase mysl zahlcena domněkami je jako obrovská, nekonečná studna lží. Protože domněnky nejsou něco hmatatelneho. Když své domněnky šíříme dál, pak to jsou lži nebo pomluvy. Můžeme se domnívat třeba, ze ta holka od vedle má dítě s romem, i když to tak není. Pokud to šíříme jako by to byla pravda pak lžeme. Nemusíme o tom ani vědět, ze lžeme. Protože domněnky ve většině případu nejsou pravda , ale my si myslíme ze to je pravda, co víc. Jsme přesvědčeni O tom, Ze to tak je.

Ja jsem toho názoru ze domněnky nejsou nic co by nám pridávalo na klidu, něco co by nám zvyšovalo životní uroven(ba naopak), tudíž jsou domněnky zbytečné. A proč budu dělat něco co je tak zbytečné a ani z toho nic nemám? Proč budu plýtvat svou energii na něco takového?

Zbytečnost.

Stejne jako vědomé lhaní,

jen se na to podívejte. Když někomu lžete, musíte si to pamatovat, přitom říct pravdu je jednodussi(ano, obcas to lehke ani jednoduché není, uznávám) a hlavně si nemusíte pamatovat komu jste co řekli. Protože když řeknete pravdu možná se vytrati, ale pokud řeknete lež, jste to VY kdo ji musí mít stále na paměti. A buďme uprimni, kdo z vás co tohle čtete, si pamatuje úplně všechno co kdy komu řekl.

Nikdo. Nebo se mýlím?

Vsichni se hlásaji o tom jak nesnáší lži, lháře a podobně, aniž by si uvědomovali ze kolikrát. Kolikrát! Ve svém životě sami někomu zalhali. Ať je to už bezdomovci ze nemáte drobné, rodičům ze jdete ven s kamarádkou a bylo to vlastně rande s klukem(či naopak), nebo něco jineho. Je to taky lež. Lež jako každá jiná. A lež má velice krátké nohy, ne jako ja😂.

Lidska mysl je studna. Je to studna která čeká čím ji naplňíte. A je jen na vás čím to bude, jestli klidem, vyrovnaností a treba i pravdou, nebo lží. Popřípadě lžima.

Zaroveň jste to VY kdo s tím potom bude žít.

PS.:každý má svou pravdu ale to zakonite neznalézá, ze zrovna ta vaše je ta ONA.