Opatrnost v začátcích

„Našlapuj opatrně“ Je strašně zvláštní jak se člověk během pár dní dokáže změnit k nepoznání, hlavně v chování. Děje se tak proto abychom nezničili něco co má hezky našlápnuto, co má určitý potenciál. Třeba v začátcích vztahů. Jenže tuhle zmenu neudržíme navěky a druhý se potom bude podivovat, že co se stalo, že jsme se […]

Číst více

Lítání v oblacích

Když si vybavím jak tam stáli, naproti sobě. Rukama zaklesnutí do sebe, čelo na čelo, sem tam se políbili a užívali si přítomnost toho druhého. Musím se usmát, vlastně se usmívám i nevědomky už od té chvilky. Nebylo by na tom nic zvláštního kdyby to nebyli lidé kteří už mají zažito na tomto světě opravdu […]

Číst více

Hlava v oblacích a nohy na zemi

„Už zase lítám v oblacích“ Téma týdne ušité, mě přímo na míru. Poslední dobou dělám spoustu, fakt SPOUSTU věcí které přijdou hromadě lidem dost nemorální (ne nesouložím s mrtvolama😂). A vlastně i mě samotné by to ještě pár měsíců zpátky přišlo dost hloupé a lidi kteří to dělali jsem v hlavě skoro odepsala, ostatně kdyby […]

Číst více

Nenechte to tak

„Výkřiky do tmy“ Doufam, opravdu z celého srdce doufam, že tohle nebude jen výkřik do tmy. I když mě samotné to pomaha. Jdu s dotazem, víte co vám způsobuje záchvaty? Ať už vzteku nebo úzkosti? A jestli jo, víte proč to tak je? Já už jsem si to před nejakym časem(asi par měsíců zpátky) uvědomila. […]

Číst více

Ahoj srdce

Ahoj,Jsem hraničářka, hraniční. Mám problem s upínáním se, na lidi, na události, city, cíle a vzpomínky. Jsem hraničář který má rad lidskou společnost a obcas trpí depresemi. Což je nejhorší možná volba… Ale to jsou deprese stylu jaky si „normální“ neumi moc predstavit. Miluju čistý adrenalin ale z adrenalinových záchvatů mám potom neskutečné propady. Nájezd […]

Číst více

Vzkaz

Ahoj Jo ty, to je na tebe. Vím, že tam někde jses. Stejně tak jako vím ze ti úsměv slusi tak moc jslon nic jiného. Vím, že tam jseš a že až bude správný čas, tak pokud spolu máme být, tak spolu budeme. Já teď ještě potrebuju prostor sama pro sebe.Nevím co teď deláš ty, […]

Číst více

Proč? Proč ne?!

„Pomalu, ale jistě“Dívám se z okna na informatice a přemýšlím o tomhle tématu týdne. Pomalu, ale jistě mi dochází, že mám spoustu věcí na zařizování. Dost starostí a myšlenek na to co všechno musím zařídit, co mě čeká a co by kdyby. Tohle je můj poslední měsíc tady, vlastně ani ne měsíc, ale pár týdnů. […]

Číst více

Bojím se, ale věřím

Hell yes! Jsem neskutečně romantická duše, přeju si potkat muže svých snů který mě podrží když budu padat. Fakt, že jo! Ale taky se toho bojím jak čert Kříže. Nebojim se ze to bude bolet, ani toho, že nepřijde. Protože vím ze přijde. Ani tak toho, že bych ho nepoznala. Bejb víš proč? Protože srdce […]

Číst více

Píšu abych žila

Vím, že se tu poslední dobou moc neprojevuju… ale teď mě nenapadá kam jinam „vyblit“ svoje myslenky a všechen ten mrdnik co v hlavě mám. Jsem tak smutná, je mi tak strašně mizerne že vlastně nedokážu myslet na nic jinyho. Místo abych byla pořad ten energickej, optimistickej, sympatickej clovek, tak si teď prijdu jako hromádka […]

Číst více

Chybíš

Je Silvestrovský večer, spousta lidí je venku, třeba se svařákem, spousta je s rodinou. A já jsem zachumlana na posteli v dece s kočkou a roztříštěným srdcem. Kdo by možná tušil, že je to z rozbitého vztahu, mílil by se. Je to ze ztráty, ztráty důležitého rodinného člena. Ze ztráty člověka se kterým jsem vyrůstala, […]

Číst více